Je zvláštní, že něco, čím si všichni oslazují život a co s radostí do sebe cpou v cukrárnách, může vám osobně dělat naprostý opak. Místo toho, abych si dávala sladký pro zlepšení nálady a větší chuti do života, se cukru vyhýbám, abych si tu dobrou náladu zachovala. Poprvý jsem si toho všimla, když jsem zkoušela na pár týdnů carnivore diet. Jedla jsem hlavně živočišné potraviny, nějakou zeleninu a šmitec. Po nějaké době, kdy jsem se zakousnutá do stolu snažila udržet od „žravých chutí“, přišel klid. Spala jsem jak mimino bez trhání a buzení, ráno čerstvá a svěží s chutí do života a za celý den mě nic nerozházelo.

Tehdy jsem si myslela, že to způsobilo větší množství živočišných tuků, které jsem denně přijímala. Jo i ne. Co jsem pochopila, tak tělo čerpá energii především ze dvou substancí – z cukrů a z tuků. Cukry jsou trochu zjednodušený pojem, neb jich je víc druhů, ale přijde mi zbytečné to rozpitvávat. Když říkám cukry, myslím tím ty rychlé, do kterých patří veškeré sladkosti, pamlsky, cukrovinky, sladidla a taky ovoce jako banány, mango, hrušky apod. Prostě všechno, co je hodně sladký a od čeho se zrazují děti, aby se tím necpaly večer před spaním.

Co cukr dělá s energií

Cukry jsou rychlým zdrojem energie a tuky tím pomalým. Nevím, nakolik má být jejich poměr vyvážený a jaké jsou ideální hodnoty. Je mi to jedno, protože se snažím jíst tak, aby mi bylo prostě dobře. Jak v těle funguje rychlý cukr a jak tuk? Pro ilustraci se podíváme do lunaparku… Když sníte rychlý cukr, množství energie prudce stoupne jako na horské dráze. Během chvíle vás to vystřelí nahoru, kde si užíváte parádní jízdu a adrenalin, načež vás v celkem krátké době čeká zase cesta dolů, která je taky parádní. Let dolů je mocný, až vám to rve žaludek, a nakonec lezete z vozíku po čtyrech. Oproti tomu, když si tělo bere energii z tuků, které jsou mnohem složitější substancí, je to jako pomalá jízda na vláčku. Pomalu si to šinete umělým parkem, ukazujete s dětmi na zvířátka, svítí na vás sluníčko a nikde nečíhá nic neobvyklého. Cesta se jemně klikatí a sune stejným klidným tempem od začátku až do konce bez jakýchkoliv excesů. Úžasně pohodový. Přesně tak se cítím, když vynechám ze stravy jednoduché cukry.

Hladina energie je bez cukru jako pohodová jízda na vláčku v lunaparku
místo divoké horské dráhy.

Je to prostě pohoda. Namísto toho, aby se ráno nutila do vstávání a měla depku z toho, že zas musím vstávat, už večer se těším, až bude ráno a nový den a nové příležitosti a nemůžu se prostě dočkat. Mám pak pocit, že mě spánek akorát zdržuje namísto toho, abych ho vnímala jako tu nejluxusnější komoditu dnešních dní…

Když sladké zhoršuje náladu

Když sním něco sladkého, můžu si být víceméně jistá, že se budu do několika hodin cítit psychicky špatně. O to fyzično ani tolik nejde, i když taky to má na některé oblasti značný vliv. Jde mi o hlavu a moji náladu, která prostě pod náporem jednoduchého cukru trpí. Začne mi všechno vadit, hlavně hluky, světla, cokoliv agresivního. Všechno v tu chvíli dráždí moji nervovou soustavu, která byla nedávno ještě úplně v pohodě. A celkově se cítím tak nějak beznadějně. No prostě úplně zbytečně zoufalej stav. Stačí nežrat sladký!

Jak se mi žije, když nejím sladký:

  • Dobře se mi spí. Spánek je klidnější a hlubší, tolik se nebudím.
  • Dobře se mi vstává. Probudím se dřív, čerstvější a těším se na nový den. Jinak se do toho musím opravdu nutit.
  • Mám vlastně stabilně dobrou náladu. Nepropadám psychickým slabostem a s ničím se „neperu“.
  • Mám přes den fajn výkony, jaký potřebuju a chci, a nemusím se do toho tlačit. Člověk je tak nějak normálně aktivní.

Bez sladkýho jsem pohodová, stabilní a těším se z každého dne. Dobře se mi spí a dobře se mi vstává, což je pro mě asi jedna z nejdůležitějších věcí, kvůli kterým cukru odolávám. Cukr je součástí našeho zdroje energie a někdo se bez toho neobejde a je to v pohodě. Upřímně nevím, jak to má být „správně“, protože mně funguje něco jiného. Proti sladkému vůbec nic nemám. Taky bych se ráda cpala dorty a všemi těmi laskominami, protože jsou součástí životních radostí, ale mně osobně nedělají dobře. Závidím lidem, kteří si kliďánko dají dva větrníky najednou… No, prostě ne 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *