To už tak bývá, že se na zajímavých cestách potkáte se zajímavými lidmi díky tomu, že všechno kolem vás v tom zcela neznámém prostředí proudí mnohem volněji, než když jste skříplí ve známých zdech a koušete si v rohu nehty. Ekvádor, jakožto země indiánů, kde mají i část amazonského pralesa, má co nabídnout z různých bylinkářských počinů a přírodního léčitelství. Přiznám se, že kvůli tomuhle jsem sem vůbec nejela a za celý pobyt to nijak nevyhledávala. Možná, pro mnohé z vás překvapivě, mi to bylo jedno. Jela jsem sem pro jiné zkušenosti. Ale jak jsem řekla, na cestách si vás ti správní lidé nakonec najdou. Jakmile mě v komunitě trochu poznali, říkali mi, že se musím seznámit s Geovannym, týpkem s dredama, co prý taky fandí bylinkám, a že bychom si mohli rozumět. Krčila jsem vcelku lhostejně rameny. Zajímavých osob mezi obyčejnými lidmi jsou tu totiž mraky. Se přece kvůli nějakýmu šamanovi nepostavím na hlavu, ne? Říkala jsem si… No a pak jsem se po měsících konečně podívala do jeho zahrady.

Šamanem jsem si ho nazvala já sama. Ve vesnici má spíše nálepku černé ovce, protože žije úplně jinými názory a jinou filozofií než celý zbytek, a tak si tak úplně nerozumí. Mimo vesnici je i fyzicky, jeho útočiště sídlí kousek dál od ostatních, kde si žije ve své vlastní džungli věnujíc se bylinkám a permakultuře. Tady ve vysokých ekvádorských horách je vegetace pěkná, leč naše klasické lesy tu prostě chybí. Geovanny na svém pozemku vykouzlil něco jako oázu, kde jsem se cítila jak v totálně jiném světě oproti klasickému prostředí, na které jsem tady zvyklá. Poprvé za svůj pobyt v Ekvádoru jsem se cítila někde jako doma. Čím je jeho zahrada zajímavá?

To první, co uvidíte, když vlezete na jeho pozemek
Geovanny osobně na své přírodní lavičce u místa pro oheň a noční koukání na hvězdy

Permakultura a přirozenost místo zdánlivého zahradnického chaosu

V Geovannyho teritoriu hodně dělají příjemné stromy, pod kterými bydlí. Netušila jsem, jak mi zvuk šumění korun stromů chybí. Když jsem se rozhlédla po jeho zahradě, na první oko mi to připadalo jako takový roztomilý chaos. Žádné extra definované řádky s bylinkami, zeleninou a květinami. Všechno to tak nějak rostlo mezi sebou, aniž by Geovannyho ten neřád v zahradě trápil. Až potom jsem se dozvěděla, že celý jeho pozemek byl a je budován v duchu permakulury a že má přesný přehled o všem, co mu kde roste, a hlavně – ví proč. Svou zahradu má poskládanou tak, aby se sama navzájem podporovala. „Tady ta rostlina drží v půdě vodu, tady ta bylina přitahuje tenhle hmyz, který je zas prospěšný pro něco dalšího, no a tohle chroští je tu jen proto, aby mohl vyrůst tady ten strom vedle, a vidíš tady tu houbu? To znamená, že se půdě dobře daří.“ Aha, sklapla jsem. Co o své permakulturní džungli řekl sám Geovanny?

„Sami Yaku se zrodila v roce 2007 díky studiím o permakultuře a udržitelném zemědělství. Jedná se o udržitelný projekt, kde obnovujeme techniky a znalosti zděděné po předcích. Kultitovat místní, značně erodovanou půdu, byla výzva. Nadmořská výška 3600 m dává zabrat. Najdete tu ostružiny, různé hlízy i léčivé rostliny, stejně tak zde nachází útočiště i divoká zvěř. Můžete si tady odpočinou v ekologických chatkách a vychutnat si místní přípravky. To vše v krásných ekvádorských Andách.“

Permakulturní „řád“, kterému Geovanny perfektně rozumí

Bylinky, vůně a kolibříci

Geovanny mi vždycky udělal čaj z toho, co mi zrovna natrhal v zahradě. Vždycky procházel „záhony“ a promnul v ruce lístek byliny a nechal mě přičichnout. Je stejně sranda, že vás automaticky zaujmou ty rostliny, které potřebujete. Některé vůně byly úplně neuvěřitelné. Vždycky mě nadchly esence kořeněné, mírně štiplavé a sladké s tajemným nádechem. Něco jako palo santo, které miluju. Geovanny pěstuje různé druhy máty, šalvěj, měsíček, třezalku a jiné ekvádorské byliny, jejichž název si bohužel nemapatuju. Na první návštěvě v jeho zahradě mi taky povídal o kolibřících, kteří v jeho zahradě poletují. Oči se mi rozšířily. Kolibřík! Geovanny jen tak ledabyle zvednul ruku nad hlavu, nechal ji tam a dál mi něco povídal. Za pár vteřin přiletěl kolibřík a zatřepotal se přímo nad našima hlavama a pak odletěl. Geovanny se rozesmál nefalšovaným dětským smíchem. Věděl, že kolibřík přiletěl na jeho zavolání, a měl z toho radost.

Obraz luny a spirituálního průvodce v jeho kuchyni

A pak jsme si začali povídat o všem možném. Líbilo se mi, že jsem v jeho obydlí našla prvky jako slunce a lunu na krásných malbách, že mi udělal čaj do ujetě barevného keramického hrnku a že jsme si zanotovali v názorech na církevní muže i solidární ekonomiku. Líbilo se mi, že měl v jasné žluté kuchyni nad kohoutkem opřenou jedinou dlaždičku jen proto, že měla krásný zelený rostlinný vzor, a že v okně mu dělal parádu starý obraz, na kterém byla postava a její spirituální průvodce. Mimochodem, jak se vám líbí žlutá malba kondora na úvodní fotce? Kondor spolu s kolibříkem tady představují přítomnost ducha, neboli espíritu.

Vedle jeho domu má malou dřevěnou chatku, kde se mu na zápraží pohupuje šamansky vyhlížející tapisérie. Celé místo tak nějak na mě dýchalo tajemně. Prozradil mi, že tam dělá masáže a občas i něco šamanštějšího. Dům s touto chatkou spojuje příjemné zákoutí, kde má Geovanny ohniště a přírodní lavičku z kusu půdy porostlého trávou. Úžasně měkké, příjemné a hřejivé místo.

Pacha kury muyu yanbaza, neboli zlatý čas osiva

Pacha kury muyu yanbaza v indiánském jazyce znamená „zlatý čas osiva“. Je to claim, který Geovanny používá. Se svým pozemkem má do budoucna poměrně velké plány. Chtěl by tam vybudovat vířivku, nastěhovat si slepice do kurníku a vůbec to všechno doladit tak, aby se turistům a dalším zájemcům u něj líbilo.


Pokud byste si Geovannyho chtěli vyhledat, mrkněte na něj zde:

Instagram: @samiyakuorganic
Tel: +593 232 9587

2 thoughts on “Nakoukla jsem k šamanovi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *