Kdysi jsem svůj první blog pojmenovala "Pečuj o svůj život". Tehdy mi bylo 24 a žila jsem rok ve Španělsku. Dodneška si pamatuju, jak jsem si ho s velkým vnitřním hnutím založila. Bylo to, jak kdybyste udělali první krok ve svém životě, ale místo dětské mysli byli už dospělí. První krok, který vyžadoval soustředění a odhodlání celého člověka. Od té doby uplynul nějaký ten čásek a já jsem nedávno při dumání nad vhodnějšími názvy svých rubrik vítězoslavně objevila slovo "péče". Došlo mi, že tohle už tu jednou bylo a že to pořád ohromně sedí. O čem píšu? Píšu o tom, jak pečuju o svůj život, aby mi bylo dobře. Píšu o jednotlivých oblastech, které potřebuju pro osobní štěstí a harmonii neustále vylepšovat. A tak se dotýkám různých témat, kde vylaďuju tělo, mysl, srdce a emoce do použitelnýho a žitelnýho celku, haha. Strašně ráda taky fotím přírodu, veškeré fotografie na blogu jsou mé. Nejvýraznějším tématem jsou tu však indiáni ♥ Rok 2020 jsem víceméně strávila s nimi. V Ekvádoru, v zapadlé vesnici vysoko v horách jako dobrovolnice, kam jsem odjela vlastně z ničeho nic. Bylo mi tam úžasně a tyhle stránky existují hlavně díky tomu. Zaznamenávala jsem svůj pobyt tam a pokračuju v tom i teď. Začala jsem totiž s indiány obchodovat a dovážet do Čr jejich nádherné výrobky, i když je to zatím celé v plenkách. Snad brzy bude eshop.
blog o indiánech, životě a krásné přírodě
Jak mi bylo po návratu z Ekvádoru. Tornádo [báseň]
Nikde jsem se s tím vlastně nešířila. Jak jsem se 4 měsíce po návratu z tak krásné divočiny cítila zpátky […]
Na návštěvě v ledovém království
Byly jsme s holkama na výletě v Kozákově. Bylo nádherné slunce, jasno a všude dokola třpytivý bílý sníh… Na jedné […]
Nag champa – jak voní ta nejvoňavější vonná tyčinka?
Nechápu, že jsem kolem těhlech vonných tyčinek chodila asi tak tři roky bez povšimnutí. Věděla jsem, že si to všichni […]
Co se stalo, jakmile jsem začala vstřebávat nové prostředí
(3. díl) Vzpomínám si, jak to období začalo. V únoru jsem jezdila po přednáškách, navštěvovala vzdálené vesnice i v subtropech […]
Levamin zklidňující kapky, když se nervy prohýbají | Diochi
Levamin jsou kapky na zklidnění, když už vám nervy tečou i ušima. Byla jsem v prosinci vyřízená. Z krásných ekvádorských […]
Dva týdny po příjezdu – první přednáška pro domorodce
(2. díl) Poslední týdny před odjezdem byly náročné. Věděla jsem, co do Ekvádoru jedu dělat, a měla z toho nervy. […]
Někdy je tma lepší než světlo [báseň]
Přirozená tma je někdy lepší než nepřirozené světlo, aneb když se zbytečně brzo snažíte rozkoukat. Psychosomatické zkoumání sebe sama je […]
Budoucnost někdy čeká na prahu, protože máme doma bordel
Nedržme vysněnou budoucnost na prahu jen proto, že jsme jí kvůli starému harampádí zapomněli udělat místo. Když jsem se odstěhovala […]
Při výběru přírodního deodorantu už se nepletu
Důvod, proč se tak častokrát spleteme s výběrem přírodního deodorantu a máme něco, co nám tak úplně nefunguje, je, že […]
Jak mi fungují Australské květové esence, směs Očištění
Říkáme jim Bušovky. Esence z buše. V originálním názvu Australské květové esence. Kdo je nezná, určitě ťukne do nosu nápověda, […]
Jak jsem se dostala do Jižní Ameriky? Navštívila jsem kněze…
(1. díl) Vždycky mě vaření hrozně štvalo. Byla jsem na nervy z toho, že mám v kuchyni strávit dvě hodiny […]
Dobrovolnictví v praxi: co může práce zadarmo dát a vzít?
Dobrovolnická práce = dávat a pomáhat zní vždycky fajn. Co ale dělat, když si nemůžete pomoct a vnitřně strádáte? Máte […]